Podle mě bude stáří taky ­"trochu­" mimo. Ale myslím, že tady se asi nejedná o hmotu z nějaké ­"planety­" ale o původní materiál, který se ­"slepil­" po explozi supernovy pouze působením gravitace a statické elektřiny a po té putoval prostorem, dokud nepadl k nám na zemi. Jak určili stáří by mě ale taky zajímalo.

Staří hornin se měří rozpadem Uranu v Zirkonu
https:­/­/danatenzler.blog.idnes.cz­/blog.aspx?c=643562

Me spíš vzdy zajimalo jak se z atomárni polevky co zbyla po vybuchu hvězdy stane kámen...
Ze škol si jiste pamatujete ze prvni hvězdy obsahovaly jen Vodik a Helium, jejich zivot byl velice krátký, v řádu stovek tisic let a dal vzniknout prvnim těžším prvkům, dal uz to probiha stejně....
Ale jak..? Molekuly částic se na sebe jen tak samy nenavažou aby vzniklo zrnko křemene
A když už vznikne zrnko křemene, co hi donuti se spojit s dalším...?
A kdyz už jich je vic, řekněme nějaky přesný oblak, co ho spojit ne o zpeče do tak tvrde a pevne hmoty kamene ktery mnohdy obstoji i prulet atmosferou Země?

Gravitace to neni, na to je prašný oblak příliš rozptylen aby vytvoril dost silnou gravitaci aby se zacal spojovat, tim spíš by to nedokázala ta molekularni polevka kratce po vybuchu hvezdy
Napada me mezihvezdny vitr, magneticke pole ale i to je stejně nepravděpodobné, i kdy to byla třeba statická elektřina co by přitáhla prach k sobě, pochybuji ze by ho dokazala zapect do tak tvrdé hmoty

Prvky se na sebe ­"nevážou­". Prvky jsou vyrobeny sloučením jader. Do železa se slučují při fúzi uvnitř hvězdy a tímto prvkem se slučování zastaví. Hvězda pak ve ­"velice krátkém čase­" završí svůj život dle své hmotnosti. Jedním ze stádií je super, nebo hypernova, která při explozi způsobí sloučení i ­"normální fúzí­" neslučitelných jader a vzniknou těžší prvky.
Zbude samozřejmě spousty nespáleného vodíku, helia atd. Vzniká taky obrovská rázová vlna, která deformuje zbytky hmoty a stlačuje je na některých místech blíže k sobě. Musíme si taky uvědomit, že shlukování hmoty tvorba proto­-hvězdy a tvorba proto­-planetárního disku trvá pro nás nepředstavitelně dlouho a i malé změny a slabá působení mají dost času na to, aby v příhodných podmínkách vše vytvořili. Včetně srážení pevných částic ­(prachu­) ve větší celky. V pozdějších fázích ­(jak disk začíná rotovat­) jsou srážky ve větších rychlostech a částice se slučují a přetavují ve větší ­"balvany­" vody, křemíku, zlata, uranu.... atd. Pokud je zbylého vodíku uprostřed rotujícího disku nadkritické množství zažehne se hvězda a tlakem záření se celý proce slučování ještě urychlí. v místech větších shluků mohou vznikat zárodky planet, které ve svém okolí ­"velkou rychlostí­" čistí své okolí. Jak je to vidět třeba tady: https:­/­/www.stoplusjednicka.cz­/nejdetailnejsi­-snimek­-protoplanetarniho­-disku­-zachycuje­-vyvoj­-planet

já se o vesmír a celkově o astronomii zajímá od dětství, ale na toto jsem nikdy nepřišel a když už tak mi to přijde nemožné
jak se formují planety bych ještě vcelku chápal, že balvany se k sobě přibližují a když jich je víc v jakémsi shluku tak na sebe začnou nabalovat další a pak se prostě začnou přibližovat ke gravitačnímu středu, minulý rok jsme mohli vidět ze sondy New Horizon, fotku Ultima Thule, zajímalo by mě jak pevně u sebe ty 2 koule drží, podle mě budou jen lehce přilepené pokud vůbec, ale tak nejspíš vznikají protoplanety až se zvětšujícím se objeme a hmotností, začnou hroutit do ­"pravidelné­" koule

ale že by jen samotné rázové vlny a tlak slunečního větru by dokázali spojit třeba molekuly křemíku do krystalu, to nevím
představa že by prach, o velikosti prachu který se mi válí na poličce tady kousek odemne by se jen tak sám dokázal shluknout do něčeho tak tvrdého jako kámen... zvláštní

no to je jen tak moje myšlení takhle po večerech :D :D

Je to těžko představitelné. Ale hmotnost, čas, tlak, teplota a elektromagnetické jevy udělají svoje. Třeba z uhlíku diamanty. Jak říká klasik: Moře je jen ohromné množství kapek. :)

Nevěřím tvým teoriím o rázových vlnách. A potvrdil jsi že tomu moc nedáváš když nazýváš diamant výdobytkem slučování jader při vzniku sluneční soustavy. Není to pravda, diamanty jsou výsledkem času a tlaku uhlíku, který musí v daném místě být nadlimitní a to vám náhodné spojování prachu nikdy neudělá. Udělá vám to velká teplota, kde se dané prvky spojí a ­"stečou­" k sobě.

opraveno, dík za upozornění